Kyberbezpečnost a digitální odolnost: Klíčové trendy a doporučení - středa 1.3.2023

Institut pro politiku a společnost zorganizoval 1. března ve spolupráci se společností Microsoft pracovní snídani na téma „Kyberbezpečnost a digitální odolnost: Klíčové trendy a doporučení.“ Hlavními řečníky akce byli  Robert Králíček , poslanec Parlamentu ČR,  Kateřina Magnna , Government Affairs Lead společnosti Microsoft pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko,  Vladimír Rohel , ředitel Sekce Bezpečnost z Národní agentury pro komunikační a informační technologie, s. p. (NAKIT),  Jan Kolouch , metodik kybernetické bezpečnosti sdružení CESNET a v neposlední řadě  Jan Marek , spoluzakladatel společnosti Cyber Rangers s.r.o. „Kybernetická bezpečnost je v současné době, kdy 9 z 10 domácností v Evropě používá internet, otázkou všedního dne, proto je potřeba se jí zabývat,” upozornila na úvod setkání  Kateřina Magnna . Právě firma Microsoft se v posledních letech intenzivně zabývá nejen kybernetickou bezpečností jako takovou, ale i nástroji, jak proti kybernetickým hrozbám účinně bojovat a předcházet jim. Jen v řadách Microsoftu najdeme v současné době přes 8000 expertů, kteří se kybernetickou bezpečností zabývají. Podle Magnny je proto důležité, aby soukromý sektor nejen spolupracoval s veřejným a mohl tak účinně bojovat proti kybernetickým hrozbám, ale i se podílel na tvorbě legislativy, která s touto problematikou souvisí. Na možnost využívání zkušeností soukromých firem ve veřejných orgánech upozornil i  Robert Králíček , zástupce veřejné sféry a poslanec Parlamentu České republiky. Tato spolupráce je podle něj důležitá zejména v otázce transpozice nové evropské směrnice NIS2 do českého právního řádu, která se týká kybernetické bezpečnosti v rámci Evropské unie a zejména pak spolupráce v návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Králíček v této souvislosti upozornil na problém politických tlaků a nutnosti vyjednání kompromisu o finální podobě nového zákona. Ten by měl být schválen co nejdříve, protože trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti se rychle mění a posouvají. Dále poukázal na znepokojující fakt, že otázka kybernetické bezpečnosti dosud nebyla v české politickém prostředí prioritním tématem, s čímž souvisí i nedostatek odborníků zabývající se touto problematikou. O kritickém nedostatku expertů a expertek v oblasti kybernetické bezpečnosti do detailů mluvil i  Vladimír Rohel  z NAKITu. Rohel považuje tento problém za prioritní téma, kterým bychom se měli zabývat v první řadě. Nízký počet odborníků podle něj spočívá v nedostatečné vzdělávací soustavě, a to téměř na všech úrovních školství. Rohel pozitivně vítá chystaná legislativní opatření, která donutí politiky a veřejnost zabývat se hrozbou kybernetických útoků a pomůžou tak zajistit větší bezpečí. Jan Kolouch  potvrdil nutnost řešení problematiky kybernetické bezpečnosti, avšak upozornil na skutečnost, že normotvorba sama o sobě tuto problematiku nevyřeší. „Jde to začarovaný kruh. Orgány státu potřebují normu, pro to, aby mohly konat, avšak striktní pravidla nemusí nutně zajistit to, že bude kybernetická bezpečnost aplikována a dodržována. Je však třeba jednat neboť kybernetické hrozby jsou více než reálné.” Kolouch v této souvislosti připomněl zvyšující se počet útoků na infrastrukturu která je v řadě případů velmi zranitelní, zejména na nemocnice, které proběhly v posledních několika letech. Tato zkušenost dle něj vedla k mírnému, avšak nedostatečnému zvýšení zájmu o problematiku kybernetické bezpečnosti. Jan Marek , expert na kyberbezpečnost zabývající se především soukromou sférou, poukázal na fakt, že některé firmy se aktivně kybernetickou bezpečností svých systémů zabývají již dlouho, ale jiné ji překvapivě nepovažují za důležitou. V tomto ohledu tedy také pozitivně vnímá chystaná legislativní opatření, která firmy donutí zabývat se ochranou svých dat. Marek také vysvětlil, jak nízké znalosti českých občanů v oblasti počítačové gramotnosti souvisí s charakterem a nastavením nálady ve společnosti a upozornil na již existující, avšak špatně propagované preventivní strategie, které mají ambici tuto nepříznivou situaci změnit. Závěrem se řečníci shodli na důležitosti prevence, kterou v rámci kybernetické hygieny může dělat každý z nás na úrovni používání svých elektronických zařízení, a která může být prvním jednoduchým krokem, jak znesnadnit potenciální kybernetické útoky. Dále zazněl apel na zlepšení IT vzdělávání v České republice na všech úrovních školství a nejlépe už od základních škol. V neposlední řadě bylo upozorněno na nedostatek reklamních sdělení a upozornění, která by mohla varovat a motivovat nejen občany, ale i firmy, aby se více zabývaly kybernetickou bezpečností a co nejvíce tak snížily dopady možných kybernetických útoků. Také se podíváme na kybernetickou bezpečnost elektroautomobilů a jejich veřejných dobíječek. Začínají být v hledáčku hackrů! O tom zase někdy příště... .   Váš Standa Berkovec  

• Domů »
• Aktuality »