Je jím Dr. AshotHovakimian. Tento sympatický rodák z Jerevanu je absolventem Slovanských studií a Institutu slovanských a balkánských studií a má za sebou úspěšnou praxi diplomata a velvyslance. Mimo jiné působil jako Charged´Affaires ad interim na velvyslanectví Arménie v Řecku a v Polsku, dále jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Arménie v Polsku, v letech 2000 až 2006 přiakreditovaný pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko a jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Arménie v Rakousku, přiakreditovaný pro ČR, Slovensko a Maďarsko .

Je ženatý, má dvě děti a mluví plynně rusky, anglicky, srbsky, chorvatsky a polsky. A evidentně se velmi rychle učí i česky. Setkání bylo velmi příjemné, pan velvyslanec nám velmi otevřeně popsal poslední turbulence i mimořádné volby v Arménii a ocenil dlouhodobou filozofii zahraniční politiky České republiky k Arménii. To se projevilo mimo jiné nedávno také ve sněmovně při projednávání mezinárodní smlouvy s Arménií.

Bilaterální vztahy

Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Arménskou republikou (AM) byly navázány dne 5. 1. 1993. V březnu 2011 zahájilo v Praze činnost arménské velvyslanectví, v lednu 2015 pak předal své pověřovací listiny první rezidentní velvyslanec ČR v Arménii Petr Mikyska (od května 2012 působila v Jerevanu tzv. mikroambasáda).Vztahy mezi ČR a AM nejsou zatíženy žádnými problematickými otázkami a v posledních letech se dynamicky rozvíjejí. Nicméně ve vztazích existují z různých důvodů citlivá témata (např. konflikt o Náhorní Karabach, problematika „arménské genocidy“ či dodávka českého vojenského materiálu - samohybné houfnice Dana a raketomety RM-70 - do Ázerbájdžánu).

Bilaterální vztahy nalezly svůj dosavadní vrchol v návštěvě prezidenta S. Sargsjana v Praze v lednu 2014 a v návštěvě prezidenta Zemana v Jerevanu v červnu 2016. Během návštěvy prezidenta Zemana byla podepsána společná deklarace o přátelských vztazích, která mj. usiluje o intenzivnější ekonomickou spolupráci.Bilaterální relaci v  průběhu roku 2018 poznamenaly procesy na arménské vnitropolitické scéně (tzv. lidová sametová revoluce, viz níže). Nicméně i v těchto podmínkách proběhla v srpnu 2018 úspěšná odpovědní návštěva předsedy Národního shromáždění Arménie A. Babloyna v Praze, v jejímž rámci jednal s předsedy obou komor PČR i předsedou vlády.Velmi kladně v AM rezonovalo právně nezávazné usnesení Poslanecké sněmovny ČR z dubna 2017, které odsoudilo arménskou genocidu (pozn.: exekutiva ČR tyto tragické události jako „genocidu“ neuznává). 

Ekonomická a obchodní oblast

Zatímco v politické oblasti se vzájemné styky úspěšně rozvíjejí, ekonomická spolupráce dosud není na takové úrovni, na jaké by mohla být vzhledem k potenciálu obou zemí. S ohledem na stávající objem obchodní výměny Arménie dosud nepředstavuje pro ČR významného ekonomického partnera.Z pohledu vzájemného obchodu potvrzují dosavadní čísla za rok 2018 pozitivní trend nasazený již v závěru roku 2016. Podle statistických údajů se již na konci roku 2016 pravděpodobně projevily pozitivní výsledky arménských ekonomických reforem a zvýšená poptávka po dovozech. To vyústilo v současné zvýšení vzájemné obchodní bilance o 298 %. Za pozornost stojí pokračující změna ve struktuře českého vývozu, dále se zvyšuje podíl technologií na úkor spotřebního zboží. Významnou součástí českých vývozů jsou elektrické stroje a zařízení včetně systémů pro jaderné reaktory a komunikační a výpočetní technika. Stagnuje sklo a keramika, osobní motorová vozidla se dále propadají. Na první místo v arménských vývozech se ve čtvrtém čtvrtletí vrátily lihoviny (brandy Ararat a víno různých značek), následují feroslitiny a hliník. Arménie do ČR dále vyváží textil a oděvy.

Stanislav Berkovec