Černoch v Černochově Aneb Mikulášská se Siankumbou

Když jsem Stanleye Kadantu Siankumbu pozval do Černochova, tak se nejdřív dlouho smál do telefonu. „Tak to je dobrý, do Černochova!“. 

Zambie song_1Protože tu žije už 11 let, nejen že mluvil česky, ale česky se i smál. Když totiž u nás někdo vystuduje vysokou ekonomickou, dozajista měl mezi studiem čas a empatii pochopit český humor. A moravský – abych nezapomněl, protože Moravu má Stanley taky rád. Jako Mireček z Básníků! Známe se od doby, kdy jako jeden z několika set zájemců uspěl v boji o stipendium Rotary International. Od té doby byl hostem na akcích našeho Rotary klubu Praha. Už tam prokázal svůj pěvecký talent a tak se stalo, že hostuje s naším „Salty ukulele orchestra“ a ve Slaném také proslul jako účastník vánočního koledování SBD (Slánského beatového družstva) coby černej vzadu. V poslední době byl také úspěšným účastníkem soutěže „Československo má talent“, kam se rozhodně nedostal na černo.

Venkovská masarykovská škola, která se díky reorganizaci československého školství stala v sedmdesátých letech venkovskou restaurací, tedy prokazatelně poprvé ve své historii hostila nefalšovanéch černocha – rodáka z hlavního města Zambie Lusaky. S kamarádem Jardou a jeho ženou Haničkou – oba patří k nadšeným organizátorům černochovských akcí Kulturního sdružení Václava Krejného - jsme netušili, co to s dětmi i dospělými na mikulášské besídce udělá. To, co se děje kolem migrace v Evropě, taky zrovna nepomáhá pěstování styků se subsaharskou Afrikou… Ale náš černoušek, stejně jako děti i jejich rodiče, prokázali čistou dětskou duši. A taky to, že ke každé duši – byť by byla sebevíc černá – existuje univerzální klíč a šperhák. Úsměv a hudba. Takže když Stanley zazpíval svoji autorskou píseň „Mou ženou“ (složil ji v češtině!), Černochov si poprvé v historii adoptoval černocha. Zabrala i další jeho autorská píseň v jazyce  Tonga „Med a mléko“, kterou měli možnost slyšet posluchači Country rádia den před Štědrým dnem. Nakonec přišel i Mikuláš s čertem a andělem, všichni dostali dárky a my se Stanleyem ty nejhezčí – rozchcechtané jitrnice úsměvů bělochů z Černochova. Mwamba, muzungu!